neděle 14. července 2013

Můžeš prosím pomoci?



Můžeš prosím pomoci?
Nepořebujeme žádné finanční prostředky.


Jmenuji se Zdeněk Majzlík, je mi 66 let a podle zákonů České republiky a Evropské unie jsem drogový dealer, kterému neustále hrozí zatčení a odsouzení k mnohaletému vězení.
Je tak tomu proto, že sháním a pěstuji pro svou dceru konopí s vyšším obsahem THC, než povoluje zákon.

Mojí dceři je 45 let. Od svých 27 let je postižena nemocí, zvanou roztroušená skleróza. Tato nemoc u ní způsobuje, že její tělo bylo v permanentních, velmi bolestivých křečích. Přestaly jí pracovat střeva. Trpěla obrovskými zácpami, kvůli kterým dvakrát skončila až na jednotce intenzivní péče.  Ztratila chuť k jídlu a zhubla na 38 kg. Sama se nedokáže pohybovat a je trvale odkázána na invalidní vozík. Pomoc svých blízkých potřebuje na každou i tu nejbanálnější činnost, u které si zdravý člověk vůbec neuvědomuje, že ji vykonává.  Musel jí být operativně zřízen trvalý vývod z močového měchýře. Propadala obrovským depresím, ztratila zájem o okolní svět a soustředila se jenom na to, jak se všech svých problémů zbavit. Chtěla ukončit svůj život.

Oficiálně uznané léky jí byly ordinovány ve stále větších dávkách. Přesto postupně ztrácely svou účinnost.
Pak jí bylo odbornou lékařkou doporučeno, aby zkusila užívat konopí ve formě marihuany.
Po vykouření jediné marihuanové cigarety se veškeré křeče v jejím těle uvolnily.
Po týdenním přidávání drcené marihuany do každého jídla se nejdříve zmírnily a pak zcela ustoupily zácpy.
Ustoupily také ty nejhorší deprese a ona se opět začala zajímat o okolní svět.
Dávky kortikoidů a cytostatik jí bylo konečně možné snížit.
Během roku se její váha zvýšila na 42 kg.
Konopí sice nezpůsobí, že by se moje dcera uzdravila.
Způsobuje ale to, že i pro ni se její život stává snesitelným.
Přestože jí užívání konopí takto pomohlo a pomáhá, tak dle zákonů České republiky a Evropské unie je stále uživatelem zakázané návykové látky a je mocnými v této zemi označována za feťáka.

Podle statistických odhadů je v České republice čtrnáct až osmnáct tisíc pacientů s touto nemocí.
Každý z nich, kdo se rozhodne, že již nechce snášet ty kruté podmínky, které tato nemoc přináší, se dostává na černou listinu mocných tohoto státu a Evropské unie a riskuje vysoké pokuty a soudní stíhání.
Každý z rodinných příslušníků či přátel, který se rozhodne takto postiženým lidem pomoci a konopí jim sežene či vypěstuje, riskuje vysoké pokuty, soudy a mnohaletá věznění.
Tato perzekuce přitom nemá racionální podklad.
Bylo zcela nezpochybnitelně prokázáno, že návykovost na marihuaně je stejně vysoká, jako návykovost na čokoládě.
Proč tedy není konzumace čokolády zakázána a můžeme ji kupovat i těm nejmenším dětem?
Bylo zcela nezpochybnitelně prokázáno, že zdravotní a společenská nebezpečnost užívání marihuany je řádově nižší, než je tomu u užívání tabáku a alkoholu.
Jak je tedy možné, že kterýkoliv dospělý člověk v tomto státě si v kterémkoliv obchodě s potravinami může koupit celé balíky cigaret a může kouřit, kde chce a kolik chce. A jediná nepříjemnost, která takového člověka při tom obtěžuje, je farizejský nápis na každé krabičce s cigaretami o tom, že kouření způsobuje rakovinu.
A jak je tedy možné, že si kdokoliv v České republice a v Evropské unii může kdekoliv koupit celé hektolitry alkoholu a může se zpíjet až do němoty?
Jestliže se kdokoliv v těchto zemích prokouří až k rakovině nebo se upije bezmála až k smrti, tak pro něj nepřijede policie, aby jej vsadila do vězení, ale přijede pro něj sanitka, odveze jej do nemocnice a tam mu bude poskytnuta bezplatná odborná péče.
Čím se provinily tisíce nemocných lidí postižených roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou nemocí, Alzheimerovou chorobou, rakovinou, glaukomem, Crohnovou chorobou, migrénou a já nevím čím ještě, že na ně mocní toho našeho světa mohou posílat své mocenské složky, aby jim tuto léčivku ukradli a dál je všemožně perzekuovali?
Já sám marihuanu neužívám. A jsem proti tomu, aby k marihuaně měli volný přístup nezletilí. Stejně tak, jak nesouhlasím s tím, aby nezletilí měli volný přístup k tabáku a k alkoholu.
Jakým právem si ale někdo osobuje právo rozhodovat o tom, jestli smím svou dceru léčit bylinou, která jí prokazatelně pomáhá.
A jakým právem si někdo osobuje právo rozhodovat o tom, že si smím přivozovat rakovinu kouřením tabáku, že se smím upíjet k smrti alkoholem, ale že nesmím ke své relaxaci použít konopí.

Moje dcera pro to, aby znovu neupadla do křečových stavů, musí denně vykouřit čtyři až pět marihuanových cigaret, tzv. jointů.
Nikdy z toho nebyla v psychotickém stavu. I po vykouření této cigarety hovoří zcela normálně, nemá ve tváři připitomělý úsměv a chová se zcela racionálně.
Pro to, aby podpořila funkci svých střev, si musí do každého jídla přidat asi jednu polévkovou lžíci drceného konopí.
Opět to nemá žádné nežádoucí účinky.
Denně tedy moje dcera spotřebuje asi tři a půl až pět gramů této byliny.
Mocní tohoto světa svou restriktivní politikou způsobili, že tato bylina se dá sehnat jen na černém trhu a její cena se pohybuje okolo 30 € za 5g.
Měsíčně by tedy musela za tuto látku vydat až 900 €. To je asi 22.500,- Kč.
Invalidní důchod mojí dcery je ale pouze 7.000,- Kč.
Já i moje žena jsme starobní důchodci a důchod nám právě tak stačí k přežívání.
Proto jí konopí musím pěstovat já sám a jen případné nenadálé výpadky nahrazovat jeho kupováním.
Každý rok musím zasadit 25 až 30 rostlin. Jejich vytříděním mi pak pro dceru zůstane 20 až 25 rostlin. Již za 6 rostlin se ale jde do vězení!
Pokud se mocným tohoto našeho světa povede mne odhalit, já půjdu do vězení a z mojí dcery se opět stane křečemi zkroucená a bolestí řvoucí lidská troska.
Já jsem dospělý a svéprávný člověk a hluboce mne uráží, že si nějaká skupina mocných myslí, že jsou to jedině oni, kdo mi může nařídit, čím se mám léčit, čím se má léčit moje dospělá dcera.
Hluboce mne také uráží, že tatáž skupina polobohů může nařídit, že dospělí a prý svobodní lidé pro svou relaxaci mohou použít alkohol a tabák a to i přes jejich nebezpečnost, ale nesmí použít konopí, které se svou nebezpečností rovná čokoládě.
Jestliže jste dočetli až sem, mohl bych být spokojený, protože vím, že o tom, co jste četli, budete přemýšlet.
Já si ale nemohu dovolit být skromný, proto se na Vás obracím ještě s prosbou.
Prosím, pomozte mi. A pomozte mojí dceři. A vlastně nám všem. Tedy i sami sobě.
Víte, moje dcera až do svých 27 let byla naprosto normální člověk, se svými radostmi a běžnými, každodenními strastmi. Ráda lyžovala. Závodně tančila. A koncertně hrála na kytaru. A ani ona, ani nikdo z nás si nemyslel, že se to může nějak dramaticky změnit. Až do toho nenadálého, hloupého zakopnutí na rovné cestě, kde nebylo zakopnout o co. Tak se totiž tato nemoc ohlásila.
A toto se může kdykoliv stát u kohokoliv z nás. Může se to objevit u někoho, koho máte moc rádi. Může se to stát Vašemu dítěti. A pak to budete Vy, kdo bude v situaci, že budete prosit své známé s vysokými ploty kolem své zahrádky, aby Vám dovolili zasadit pár rostlin, které pomohou.
A teď přichází ona shora avizovaná prosba a způsob, jak nám můžete pomoci.
Prosím, pomozte. Nechci po Vás peníze, ani jiné dary.
Prosím Vás ale, pošlete tento můj email dalším lidem. Svým příbuzným, přátelům a známým. A poproste je, ať i oni udělají totéž. Ať se o této perzekuci, kterou páchají mocní České republiky a dalších států Evropské unie na nemocných lidech, kteří nechtějí nic jiného, než se léčit tak, jak jsou oni přesvědčeni, že je pro ně dobré.
A ať si také všichni uvědomí, jak nesvéprávné tvory z nás, údajně svobodných lidí, mocní tohoto našeho světa dělají.

A jestli budete chtít udělat ještě něco navíc, otevřete si webovou adresu: http://www.lecebnekonopi.cz/petice/podepsat  
kde probíhá podpisová akce za legalizaci léčebného konopí, a připojte se.

A pokud by i to pro Vás bylo málo, napište svému poslanci a senátorovi, ať se i oni nad tímto stavem zamyslí. My skutečně nejsme nesvéprávné bytosti bez vlastního rozumu. 
Jsme dospělí, jsme rozumní a chceme být i svobodní.

                                                                            Zdeněk Majzlík
                                                                            Týn nad Vltavou
                                                                            Česká republika

úterý 28. května 2013

40 ‚děsivých‘ faktů o pádu americké ekonomiky

Pokud znáte někoho, kdo opravdu věří, že americká ekonomika je v dobrém stavu, tak mu jen ukažte statistiky z tohoto článku. Poodstoupíte-li a podíváte-li se na dlouhodobé trendy, je neuvěřitelné, co se s námi děje.
Jsme uprostřed strašlivého ekonomického úpadku, který je výsledkem desetiletí hrozně špatných rozhodnutí. Americký národní dluh byl před 30 lety asi jeden bilion dolarů. Dnes je skoro 17 bilionů dolarů. Před 40 lety bylo celkové zadlužení Spojených států asi 2 biliony dolarů. Dnes je to více než 56 bilionů dolarů. Souběžně s tím, jak jsme zabředávali do všech těch dluhů, tak byla naše ekonomická infrastruktura a schopnost produkovat bohatství naprosto devastována.
Spojené státy od roku 2001 ztratily více než 56 000 výrobních závodů a miliony dobrých pracovních míst se vyvezly za moře. Náš podíl na globálním HDP poklesl z 31,8 procenta v roce 2008 na 21 procenta v roce 2011. Procento Američanů s živnosťákem je teď rekordně nízké a procento Američanů, kteří závisí na vládě, je rekordně vysoké. Americká ekonomika je v naprostém a totálním binci, a je čas, abychom se postavili čelem k pravdě.

Následuje 40 statistik o pádu americké ekonomiky, kterým je téměř šílené uvěřit…
#1 V roce 1980 byl americký národní dluh menší než jeden bilion dolarů. Dnes se rychle blíží k 17 bilionům dolarů...


#2 Během prvního Obamova období nashromáždila federální vláda větší přírůstek dluhu než prvních 42 amerických prezidentů dohromady.
#3 Americký národní dluh je teď více než 23 krát vyšší než byl, když se stal prezidentem Jimmy Carter.
#4 Kdybyste začali splácet jen ten nový dluh, který USA za Obamovy administrativy nahromadilo, rychlostí jednoho dolaru za sekundu, trvalo by to více než 184 000 let ho splatit.
#5 Federální vláda krade našim dětem a vnoučatům každou jednotlivou hodinu každého dne více než 100 milionů dolarů.
#6 V roce 1970 byla celková míra zadlužení Spojených států (vládní dluh + dluhy podniků + dluhy spotřebitelů atd.) menší než 2 biliony dolarů. Dnes je přes 56 bilionů dolarů… 


#7 Podle Světové banky obnášelo HDP USA v roce 2001 31,8 procenta globální ekonomické aktivity. Tohle číslo v roce 2011 spadlo na 21,6 procenta.
#8 Spojeným státům padala globální ekonomická konkurenceschopnost podle měřítek sestavených Světovým ekonomickým fórem už čtyři roky za sebou.
#9 Podle The Economist byly Spojené státy ještě v roce 1988 nejlepším místem na světě, kde se člověk mohl narodit. Dnes jsou Spojené státy umístěny jen na 16. místě.
#10 Od roku 2001 bylo trvale uzavřeno neuvěřitelných více než 56 000 výrobních závodů.
#11 Dnes pracuje ve výrobě méně Američanů, než to bylo v roce 1950, ač se obyvatelstvo země od té doby více než zdvojnásobilo.
#12 Podle New York Times je teď v Detroitu přibližně 70 000 opuštěných budov.
#13 Když byla v roce 1993 Kongresem protlačena NAFTA, měly Spojené státy s Mexikem obchodní přebytek 1,6 miliardy dolarů. Do roku 2010 jsme měli obchodní deficit s Mexikem 61,6 miliardy dolarů.
#14 V roce 1985 byl náš obchodní deficit s Čínou přibližně 6 milionů dolarů (maličkých milionků) za celý rok. V roce 2012 byl náš obchodní deficit s Čínou 315 miliard dolarů. To je největší obchodní deficit, který kdy měl jediný národ s dalším národem v historii světa.
#15 Celkově si Spojené státy od roku 1975 se zbytkem světa nahromadily obchodní deficit více než 8 bilionů dolarů.
#16 Podle Institutu ekonomické politiky každý jednotlivý rok ztrácí Spojené státy ve prospěch Číny půl milionu pracovních míst.
#17 V roce 1950 mělo více než 80 procent všech mužů ve Spojených státech job. Dnes má méně než 65 procent všech mužů ve Spojených státech job.
#18 V tomto okamžiku má údiv budících 53 procent všech amerických pracovníků méně než 30 000 dolarů ročně.
#19 V Americe malé podniky rychle vymírají. V tomto okamžiku jenom asi 7 procent všech pracovníků mimo zemědělství ve Spojených státech jsou živnostníci. To je rekordní, nejnižší podíl všech dob.
#20 V roce 1983 dolních 95 procent co se týče příjmu ve Spojených státech mělo 62 centů dluhů na každý dolar, který si vydělali. Do roku 2007 tohle číslo vyrostlo na 1,48 dolarů.
#21 Dnes má ve Spojených státech nejbohatší jedno procento všech Američanů čistý majetek větší než dolních 90 procent dohromady.
#22 Podle Forbes má 400 nejbohatších Američanů větší bohatství než spodních 150 milionů Američanů dohromady.
#23 Šest dědiců zakladatele Wal-Martu Sama Waltona má tolik bohatství jako spodní jedna třetina všech Američanů dohromady.
#24 Podle statistického úřadu Census Bureau je více než 146 milionů Američanů buď „chudých“ nebo má „nízký příjem“.
#25 Podle amerického Census Bureau 49 procent všech Američanů bydlí v domovech, které od federální vlády pobírají přímé finanční dávky. V roce 1983 to byla méně než jedna třetina všech Američanů bydlících v domovech, co dostávaly přímé finanční dávky od federální vlády.
#26 Federální vláda má celkem téměř 80 různých „sociálníchprogramů ověřené nouze“ a v tomto okamžiku se jich účastní více než 100 milionů Američanů přinejmenším v jednom z nich.
#27 Ještě v roce 1965 pouze jeden z 50 všech Američanů dostával zdravotní Medicaid. Dnes pomoc Medicaid každý 6 Američan a věci se budou zhoršovat. Podle projekcí povinné zdravotní pojištění Obamacare přidá dalších 16 milionů Američanů k Madicaid.
#28 Nedávno jsem psal, že podle projekcí vzroste počet Američanů se zdravotní pomocí Medicare z 50,7 milionů v roce 2012 na 73,2 milionu v roce 2025.
#29 V tomto okamžiku se Medicare potýká s podfinancováním závazků větším než 38 bilionů dolarů během příštích 75 let. To vychází přibližně na 328 404 dolarů pro každou jednotlivou domácnost ve Spojených státech.
#30 Zrovna teď zhruba 56 milionů Američanů dostává sociální dávky. Do roku 2035 to podle projekcí má vyrůst na udivujících 91 milionů.
#31 Systém Sociálního zabezpečení se celkově potýká s 134 biliony dolarů podfinancování během příštích 75 let.
#32 Počet Američanů na sociálních dávkách převyšuje celkovou populaci Řecka a počet Američanů na přídělech stravenek překračuje celkovou populaci Španělska.
#33 Podle zprávy nedávno vydané výzkumným Pew Research Center měl průměrný Američan ve věku nad 65 let 47 krát větší bohatství než Američan ve věku do 35.
#34 U amerických rodin, jejichž hlava rodiny má do 30 let, je míra chudoby 37 procent.
#35 Jak jsem nedávno zmínil míra bydlení ve vlastním je teď v Americe nejnižší za téměř 18 let.
#36 Teď více než 20,2 milionu Američanů utrácí více než polovinu svého příjmu za bydlení. To představuje oproti roku 2001 46 procentní nárůst.
#37 V Miami žije 45 procent všech dětí v chudobě, více než 50 procent všech dětí žije v chudobě v Clevelandu a asi 60 procent všech dětí žije v chudobě v Detroitu.
#38 Dnes je více než milion žáků veřejných škol ve Spojených státech bezdomovců. To je poprvé, kdy k tomu v historii došlo.
#39 Když Barack Obama poprvé vstoupil do Bílého domu, bylo asi 32 milionů Američanů na stravenkách. Teď je na stravenkách více než 47 milionů Američanů.
#40 Podle jednoho výpočtu počet Američanů na stravenkách teď převyšuje celkovou populaci států „Aljaška, Arkansas, Connecticut, Delaware, District fo Columbia, Hawaii, Idaho, Iowa, Kansas, Maine, Mississippi, Montana, Nebraska, Nevada, New Hampshire, New Mexico, North Dakota, Oklahoma, Oregon, Rhode Island, South Dakota, Utah, Vermont, West Virginia a Wyoming.“

Překlad: Miroslav Pavlíček
Zdroj: zerohedge.com

neděle 19. května 2013

Co se za těch zlých komunistů vybudovalo !



Bez podílu cizího kapitálu, jen z domácích zdrojů a s omezenou zahraniční pomocí, při úplném vypořádání se se znárodněnými zahraničními majiteli po Únoru´48, při spuštěné Železné oponě a mezinárodní blokádě, bez vrácení celého zlatého pokladu a nesplacených válečných reparacích se československým dělníkům, zemědělcům, vědcům, inženýrům, zaměstnancům i intelektuálům podařilo při udržení slušné životní úrovně a životních jistot naprosté většiny občanů vybudovat:
  • 4 atomové elektrárny (Temelín, Dukovany, Jaslovské Bohunice, Mochovce), 23 tepelných a 26 vodních elektráren,
  • téměř 400 km dálnic,
  • elektrifikovat železniční tratě,
  • postavit hutní, strojírenské, chemické, potravinářské a jiné podniky a továrny,
  • zmodernizovat zemědělská družstva a dosáhnou téměř 100% soběstačnosti v základních komoditách,
  • provozovat flotilu námořních lodí,
  • položit stovky a tisíce kilometrů energovodů, plynovodů a ropovodů,
  • zavést zcela nové výroby niklu, hliníku a umělých hmot,
  • postavit a provozovat jesle, školky, školy, odborná učiliště, polikliniky, nemocnice, kulturní a společenské domy, sportovní stadiony, rekreační střediska.
  • od základu bylo území republiky pokryto TV signálem,
  • ne sice ideálně, ale přesto se udržovaly kulturní a historické památky,
  • podporovaly se divadelní a umělecké soubory a soubory lidové tvořivosti.
  • vybudovala se podstatná část pražského metra s 38 stanicemi,
  • obrovské prostředky se vynakládaly na industrializaci zaostalého Slovenska.
  • postavily se stovky obytných sídlišť s 200.000 panelových domů a 1.200.000 byty, což představuje 55% všech bytů a 30% veškerého bytového fondu.  Dekrety na tyto byty se předávaly rodinám bezplatně.
  • ve zbrani byla udržována 200 tisícová armáda v mnoha desítkách vojenských útvarů, 16 výcvikových prostorech s 407 bojovými letadly, 101 vrtulníkem, 4.585 tanky, 4.900 obrněnými transportéry a BVP, 3.445 děly a raketomety a 77 zařízeními odpalovaní raket.
  • pro případ války a v rámci Civilní obrany byly vybudovány objekty, které by dnes bylo naprosto nemožné postavit.
  • a ještě zbylo dost prostředků pro zahraniční pomoc rozvojovým zemím.
Nízké platy byly vyváženy dotovanými cenami potravin, bydlení, hromadné dopravy, lékařské péče, kultury, umění, sportu a mnoha jiného.

V roce 1989 měla SBČs k dispozici 105 tun měnového zlata v hodnotě 15 - 17 miliard Kčs, hotovost ve výši 85 mld. Kčs a žádné vnitřní dluhy.

Státní dluh činil pouhých 24,2 mld. Kčs, v roce 1993 již 158,8 miliard a letos astronomických 1.412.900.000.000 Kč! Ani za tisíc let se ho nepodaří splatit!

Ne vše se dařilo, ne všechno se dělalo správně, ne všeho bylo vždycky dost, také jsme nebyli se vším spokojeni, ale v porovnání s tím, co zde máme dnes, to byl ráj na zemi.

SOCIALISMUS VERSUS KAPITALISMUS


SOCIALISMUS VERSUS KAPITALISMUS - (Juraj Seman)

V poslední době při svých cestách často slyším slova „zlatí komunisté“, i když jsem nikdy nebyl jejich příznivcem, tak do značné míry s nimi souhlasím. To, co zde prezentují všechny vlády od pádu tzv. totality, bych nazval jako závodem o co nejrychlejší rozkradení společného majetku, likvidace průmyslu a zemědělství. Když si postavím oba režimy vedle sebe a na jednu stranu dám klady a zápory jednoho či druhého, v mnohém vychází lépe socialismus a ta mnohými opovrhovaná totalita!

SOCIALISMUS
• Všichni měli povinnost pracovat a měli práci.
• Zákony byly jednoduché, jasné a přísné, platily pro všechny.
• Kdo pracoval, dostával pravidelně 2x do měsíce mzdu nebo plat.
• Pojištění bylo skutečně pojištěním, smlouvy jednoduché, srozumitelné i laikovi.
• Levné a všem dostupné úvěry.
• Získání bytu s nízkým nájemným (v mnoha případech i získání podnikového bytu).
• Všechny srážky šly automaticky ze mzdy nebo platu a byly vypočteny vždy tak, aby člověku zbylo na důstojné vyžití.
• Skutečně bezplatná lékařská péče, značně preferovaná prevence a očkování.
• Výdej léků a léčiv jen za symbolickou částku 1,- Kč.
• Podpora mladých rodin, matek na mateřské, jakož i péče o zdravotně postižené,seniory a těžce nemocné. Nebyla taková zvěrstva jako dnes,kdy hodně lidí, a dokonce i dětí, umírá jen proto, že rodiče neměli na jejich léčbu, případně nepatřili k těm šťastným, kterým se včas podařilo peníze sehnat za pomocí ponižujících zdlouhavých sbírek mezi lidmi.
• Bezplatné preventivní prohlídky a očkování dětí, mnohdy prováděné lékaři přímo ve školních zařízeních.
• Rozsáhlá sociální síť se skutečnou pomocí, kde neexistovalo, že by někdo zůstal na ulici, bez domova, bez pomoci.
• Byla přísně trestána šmelina a lichva, kupčení a spekulace. Tyto činy se vyskytovaly velmi vzácně, především ve velkých městech.
• Bezplatné školství od jeslí, přes mateřské školky až po VŠ. Obrovská podpora učňovského školství, kdy již v průběhu učiliště učni získávali praxi a zkušenosti přímo v podnicích, do kterých pak po skončení učiliště a získání výučního listu nastupovali.
• Lepší kulturní využití volného času, jak dětí, tak i dospělých.
• Téměř neexistovaly drogy a narkomani a zcela žádné herny.
• Učitelé ve školách, ale i mimo školy, měli přirozenou autoritu,respekt a úctu,měli větší možnosti v postihování přestupků žáků a rodiče s nimi skutečně spolupracovali.
• Policisté (tehdy příslušníci veřejné bezpečnosti) byli respektováni,měli větší autoritu a velmi vysokou objasněnost trestných činů.
• Soudy všech stupňů byly daleko pružnější a řešily každý případ kompletně,tj. pachatel byl odsouzen zcela automaticky k náhradě škody a ta mu byla ihned a samozřejmě srážena z platu kdekoliv, kam nastoupil do zaměstnání, dokud vše nezaplatil.
• Velmi nízká kriminalita způsobená tím, že pachatel věděl dopředu, že bude dopaden a škodu bude muset splácet. Tehdejší věznice (-nápravné ústavy) nebyly jako dnes, kdy mnoho rodin nebydlí v takovém luxusu jako současní vězni v nich dnes.
• Nízká kriminalita byla způsobená také tím, že v záznamech pachatelů jejich trestné činy byly uvedeny stále, a ačkoliv nebyly počítače a internet,přece jen o každém zločinci a jeho skutcích věděli všichni zainteresování ,a tudíž nebylo úniku do anonymity.
• Existovaly funkční odbory, podnikové rekreace, dětské rekreační prázdninové tábory, zájezdy…
• Mládež byla maximálně zapojována do mimoškolních aktivit.
• Velmi nízké zatížení lidí státní byrokracií, většinu pracovních věcí řešila mzdová účtárna.
• Relativně větší soukromí a svoboda (možná někdo namítne, že to není pravda, ale je třeba si , že díky dnešnímu zneužívání techniky např. mobilní telefony, kamerové systémy, internet, kreditní karty, účty v bankách,velké množství duplicitně vedených registrů, se kterými pracuje velké množství lidí, a děravým zákonům na ochranu osobních údajů, je sledovaní soukromí tehdy proti současnému sledování zanedbatelné).

NEVÝHODY
• Nebyly denně banány, mandarinky, pomeranče…
• Dováželo se jen to, na co byly finance, tj. za peníze, které se utržily za vyvezené zboží.
• Omezené cestování do zahraničí mimo tzv. NSZ, které bylo regulováno převážně z důvodu nedostatku zahraničních měn, kdy bylo preferováno dovážení zboží,které jsme neuměli vyrobit.
• Strach z STB, z této složky bezpečnosti měli strach hlavně ti, kteří chtěli a nebo již škodili zájmu všech. Kdo pracoval a nekradl, ten většinou s nimi neměl problém.

KAPITALISMUS DNES
• Můžeme cestovat téměř bezproblémově do všech států světa, pokud nevyjíždíme do států, které vůči nám zavedly vízovou povinnost.
• Máme konečně banány!! (- tohle nám opravdu velice chybělo, že?!).
• Máme nadměrný a bezproblémový výběr drog, které si můžou snadno opatřit již školáci.
• Máme spoustu heren.
• Kdo nechce nemusí pracovat, ale ti, kteří by velice rádi pracovat chtěli,tak nesnadno a obtížně práci shání.
• Máme vysokou kriminalitu a její nízkou objasněnost.
• Máme přepychově vybavené věznice, kde se zločinci mají lépe než mnozí důchodci nebo rodiny s dětmi.
• Máme právní džungli, ve které nám jde vláda příkladem v obcházení a nedodržování vlastních zákonů.
• Máme exekutory, kteří nás okradou a oberou s posvěcením státu o veškerý majetek.
• Máme bezdomovce, částečně vlastní vinou, částečně po „návštěvě“ exekutorů.
• Máme nejnekvalitnější silnice a dálnice, zároveň však paradoxně také jedny z nejdražších.
• Nekontrolované dovozy, které ničí domácí výrobu a tím i ruší pracovní místa.
• V mnoha zejména zahraničních firmách jsou pracovní podmínky zaměstnanců jako v době otrokářské.
• Odbory nefungují ani zdaleka tak jako dříve, v mnoha firmách jsou přímo zakázány.
• Ztráta soběstačnosti státu, ačkoliv dříve jsme byli v mnohém soběstační(viz naše zemědělství). A v návaznosti potravinářský průmysl . • V mnoha firmách je vyplácení mzdy sázkou do loterie, zaměstnavateli nějaký výrazný postih nehrozí.
• Vysoké zadlužení mnoha rodin, v nejednom případě způsobený zaměstnavatelem a nezaměstnaností.
• Exekutory, kteří nešťastným a bezbranným lidem seberou vše, aniž by tito lidé mnohdy vůbec něco dlužili.
• Máme zde lichváře, kteří se nestydí lidi okrást o poslední, co mají, naopak díky aktivní pomoci zákonodárců jim pomáhají v budování fabrik na dluhy.
• Právo peněz, nikoli zákonů je zde na denním pořádku.
• Máme stát právnický namísto právního.
• Preventivní lékařská péče spíše mizí, stejně jako předražené očkování.
• Je zde ráj podvodníků všeho druhu chráněných zákony tvořenými v nejednom případě samotnými podvodníky či jejich pomocníky.
• Peníze se vyvádějí do zahraničí, končí v kapsách zahraničních vlastníků našich bývalých podniků, které zde téměř zadarmo získali, buď pod cenovým nákupem nebo přímo zločinem, případně restitucí mnohdy poněkud podivnou.
• Máme drahé, ale nekvalitní upadající školství a bude ještě hůře.Bohužel je preferováno vysokoškolské vzdělání, kde velké množství absolventů nikdy v životě nebudou ve vystudovaném oboru pracovat, studují jenom proto, že díky diplomu budou mít větší šanci na vyšší plat, nikoli ze zájmu o obor.
• Máme téměř zlikvidované učňovské školství, každý chce být vysokoškolák,učiliště jsou nezajímavá, neatraktivní, nenabízí vyšší platové ohodnocení.
• Máme plné úřady práce vysokoškolsky vzdělaných mloků, které nikdo nechce zaměstnat.
• Máme velice nízkou porodnost, mít a vychovávat děti je dnes luxusem.
• Máme strach a obavy o práci, strach zda firma za naší práci zaplatí, strach cokoli říci, abychom nepřišli o práci, strach a obavy, že nebudeme mít finanční prostředky na zaplacení hypotéky, na nájem, na energie, na obživu …

Asi tento můj článek bude mít hodně kritiků, kterým současný chaos v tomto režimu plně vyhovuje, možná že se najde hodně lidí, které svým obsahem zaujme. Byl bych velice rád, kdyby se nad tímto článkem zamyslelo co nejvíce lidí a klidně tam i něco z vlastních myšlenek a úvah dopsali.
Myslím, že je nad čím přemýšlet a případně se i poučit.

7.6.2012 zprávy Čro - za první čtvrtletí roku 2012 přibylo 65 000 exekucí proti důchodcům .

úterý 19. března 2013

Indické koupaliště

Otřesný důkaz přelidnění a zároveň ničení životního prostředí.








Stejně jako ty děti v Indii doplácejí na ničení životního prostředí i ptáci na ostrově Midway:
Z webu projektu Midway

úterý 26. února 2013

Prezident a čl. 62 Ústavy, zejména písmeno d) nás může zbavit této vlády

Začíná být jasné, proč mají vládní krysy panickou hrůzu z Miloše Zemana.

Nečas už stihl prohlásit, že kdyby nový prezident jeho vládu odvolal, považoval by to on za ústavní puč. Takže může být ještě v Česku veselo. 

Ústava České republiky článek 62 -  říká :

Prezident republiky

a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,
h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
i) podepisuje zákony,
j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,
l) vyhlašuje referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii a jeho výsledek.

Ještě jednou:

Ústava ČR Čl. 62: Prezident republiky
 
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá  její demisi
d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády. 


******************************************************
Vláda nechť se tetelí. Ústava (šitá na míru autokratu Havlovi) totiž říká nedvojsmyslně, že prezident má právo nejen přijmout demisi vlády, ale i vládu sám odvolat, dokonce bez udání důvodu. Z bodu d je obzvláště zřetelné, že přijetí demise a odvolání vlády jsou dvě různé věci. Jasné to není jenom některým ústavním právníkům. Toto právo dosavadní prezidenti jen nevyužili. Neměli důvod, neměli snahu ani sílu.

Pan Zeman je první prezident, který je dostatečně silný v kramflecích (byl zvolen přímo občany, a to s výraznou převahou), a má silný důvod (nelegitimní strana LIDEM ve vládě) pro odvolání vlády, aby to veřejnost přijala velmi kladně. Připomeňme si například, že poslanci, tvořící dnes vládní stranu LIDEM, která schválila vlastizrádné církevní tzv."restituce" (takže prošly nejtěsnější většinou hlasů; proti názoru cca 80% občanů), byli do sněmovny zvoleni za stranu VV, která měla ve volebním programu výslovné NE předávání majetku církvím.

Ať dobře či špatně, ústava jakoby byla předpřipravena pro zavedení polopresidentského režimu (pikantní je článek 54.3: prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný), jen čekala na presidenta s mocným mandátem, a ten je tu.

pondělí 28. ledna 2013

Je správné strašit komunistama?

Ano byla to neskutečná hrůza! 

Každej musel do práce a to si ještě mohl vybírat, zda přijme práci, kde se upíše třeba na 10 let a oni mu dají podnikový byt nebo nenávratnou půjčku na stavbu rodinného domku. Například jistota, že pokud budu makat a neudělám průser, budu mít práci třeba až do penze, lidi neskutečně deptala. 

Neskutečné násilí bylo pácháno na nemocných. Místo, aby byl vybírán regulační poplatek u lékaře a poté v lékárně včetně tučného doplatku jako v každé demokratické společnosti za léky, odbyli pacienta tím, že za jeden recept musel zaplatit jen jednu korunu.

A co teprve vnucování sociálních jistot, že po odpracování 40 let má člověk právo na penzi. Ženský si vybrečely oči do krvava, když odcházely do důchodu po porození dvou dětí již v 55. letech. Kolik lidí tenkrát snilo o tom, aby mohli dělat o 10 - 15 let déle.

Po operacích se dělo lidem také bezpráví. Zpravidla 6 týdnů se člověk zotavoval v nemocnici a poté doma. Vůbec mu nebylo dopřáno sladkého pocitu hrůzy, zda ho po návratu do práce hned nepropustí. A co teprve když Vás do půl roku po operaci poslali do lázní. A ti komunističní tyrani nám nedali žádnou možnost finanční spoluúčasti. Ne přátelé, nedali nám možnost zaplatit si ani třetinu.

Bylo to opravdu děsivé a devastující období našich dějin. Z lidí a hlavně dětí se stala bezcitná zvěř. Za komunistů mladší vstávali v autobuse, aby pustili sednout ty starší. Dnešní mladí již znají svá práva v demokratické společnosti a pěkně zůstanou sedět.

Již nikdy nechci zažít sociální jistoty ani morální zhoubu, která tenkrát panovala.